2021 — pokračujeje

«Nejsem špion/jsem umělec» je
improvizovaným online projektem na
základě současného dění.
Přijela jsem do ČR před 10 lety. Poslali
mě jsem rodiči, protože pro mě chtěli
nejlepší život a hlavně svobodu,
svobodu ve své tvorbě. Teď jsem
učitelkou pro nastávající studenty, kteří
jako kdysi já, před mnoha lety přijeli
do neznáma.

Svobodní lidé vytvářejí to nejlepší v umění. A svobodní lidé to také chápou. Je možné tvořit, vytvářet něco za podmínek cenzury, diskriminace, despotismu a neustálého útlaku. Ale člověk se může rozvíjet pouze ve zdravém prostředí, kde se nebojí.

Nonna Post-Lorenz

Zeptala jsem se mých studenatů, proč se rozhodli přijet do České republiky a spojit své životy s uměním v této zemi, a ne ve své domovině.

Přijela jsem do České republiky poznat design a svět umění, protože v Rusku mi chyběla svoboda v kreativitě. Vždy jsem byla omezená, uzavřená v rámci, který nelze překročit. Řekli, že to není možné, není to akademické. A vždy jsem chtěla vytvořit něco nového mimo zákazy a názory lidí na to, jak to udělat správně. Pouze prostřednictvím důkladného vyhledávání můžete najít a pochopit sami sebe, o čem chcete ve své práci mluvit. Chci tvořit, zkoušet, dělat chyby, učit se a dělat si svou vlastní cestu v umění. Ale pouze v České republice, v zemi, která mi dává tuto příležitost.

Diana Dmitrieva

Odjel jsem studovat do Česka, abych, jak by to neznělo divně, jsem si mohl naučit novému a být součástí “vysokého umění”. Česko pro tento cíl Česká republika je pro tento účel více než vhodná: kreativita bez cenzury a tabu, bohatá kultura a historie, krásná města a obecně příjemné podmínky pro obohacení mysli a duše.

Valeriy Egorov

Není to tak dávno, co jsem se přestěhovala do Čech, protože jsem chtěla získat vzdělání ve své profesi na slušné úrovni a rozvíjet svou kreativitu. Přestěhoval jsem se sem, když mi bylo 18 let, protože v Rusku jsem pro sebe téměř neviděl žádnou perspektivu. Několik let jsem se věnovala fotografování, ale po celou dobu jsem cítila, že mě dostává nějaký druh rámce, a nemohla jsem si plně uvědomit, co chci. V ČR jsem konečně našla svobodu kreativity, v každém smyslu, a nyní se vyvíjím v těch směrech, které mě ani nenapadly dříve. Za tu krátkou dobu, co zde žiji, jsem udělal velký pokrok, setkala jsem se s mnoha lidmi, hodně jsem se naučila a také jsem rozšířil své hranice porozumění světu umění jako celku. Nyní konečně vidím ve své budoucnosti velkou perspektivu a mám obrovskou motivaci pokračovat v tvorbě

Vasilisa Simochkova